MNOHO NOVINEK Z MÉ AUTORSKÉ DÍLNY
Líbí se Vám? Pak nakoukněte i na jiné kliknutím na obrázek.
Na zakázku vyrobím podle Vašich přání i jiné tvary, stavebnice, provlíkačky apod.


......

VELIKONOCE a obrázky z historie

21. března 2011 v 11:08 | šj |  VELIKONOCE
Když skončí období masopustu a karnevalů, následuje po Popeleční středě šest postních nedělí - poslední z nich je neděle Květná. Touto nedělí začínají prakticky oslavy Svatého týdne, i když ten - přísně vzato - začíná až v pondělí po Květné neděli. Je to týden, který je nazýván velikonočním, svatým, pašijovým nebo také tichým.
Každý den v tomto týdnu má vlastní význam.

MODRÉ PONDĚLÍ
Někde označováno jako Žluté pondělí nepatří mezi hlavní dny Svatého týdne. Kdo by neznal především Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Na jihu Evropy ale vyrazí první procesí už v tento den.

ŽLUTÉ ÚTERÝ
Někde je však označováno jako Šedivé úterý. Pondělí i úterý měly pouze své názvy a mimo mše svaté se v tyto dny žádné obřady nekonaly.

ŠKAREDÁ STŘEDA
Středa před Božím hodem velikonočním byla v lidovém podání nazývána jako škaredá, černá nebo sazometná, protože to byl den, kdy se v chalupě vymetaly komíny. Podle tradice to je také den, kdy se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

ZELENÝ ČTVRTEK
"Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme," napsal o tomto dni básník Jaroslav Seifert. Na vysvětlení, odkud se vzal název pro tento den, je řada hypotéz.
Možná je odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo, nebo se převzal ze zvyku jíst v tento den jen zelenou stravu (špenát, zelí), aby byl člověk zdravý po celý rok.

VELKÝ PÁTEK
O Velkém pátku lidé dodržovali mnoho zvyků - tak např.
· spalovaly se kočičky svěcené o Květné neděli
· lidé vstávali před východem slunce a chodili se mýt do potoka, aby byli zdraví
· dále platilo, že nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevybělíš,
nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar
· na venkově se nesmělo pracovat
· nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí
· nepralo se prádlo, protože by se prý namáčelo místo do vody do Kristovy krve
· nic se nepůjčovalo, protože půjčená věc by se mohla očarovat
· předly se pašijové nitě, jimiž se pak na šatech udělalo několik stehů,
které měly ochránit před uhranutím a zlými duchy, košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem
· chodilo se po domech za zvuku řehtaček a oznamovalo se poledne a ranní i večerní klekání

Lidové pranostiky vyprávějí, že na Velký pátek se dějí zázraky a země má magickou sílu. Otevírají se skály, aby ukázaly své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí.

BÍLÁ SOBOTA
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se neslaví mše svatá a další
svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření.
Název Bílé soboty může být odvozen od bílého roucha novokřtěnců, kteří se tento den křtili při obřadech
noční bohoslužby vigilie. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
Zvyky:
· Před východem slunce se někde děvčata umývala rosou, aby byla pěkně bílá a nenaskákaly jim pihy.
· Před východem slunce se novým koštětem vymetalo stavení, aby se v něm nedržel hmyz a stavení
bylo čisté po celý rok.
Před vigilií se před kostely světil paškál - oheň, od kterého se zapalovala velikonoční svíce. Hospodyně
předtím uhasily ohně doma a znovu je rozžhly až polínkem rozpáleným od paškálu.
Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky.
Na Bílou sobotu se uklízelo, bílilo a připravovalo na slavné Vzkříšení - na Hod boží velikonoční.
Připravovaly se obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky a zdobila se vajíčka.
Skončením Bílé soboty také skoncoval dlouhotrvající půst.




VELIKONOČNÍ NEDĚLE - BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ
Podle židovského kalendáře je neděle prvním dnem v týdnu. A právě tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus
z mrtvých, čímž dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto křesťané tento den nazvali "dnem Páně" a
pravidelně se schází k "lámání chleba".
Zvyky:
· Pečou se velikonoční beránci.
· Světily se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba a víno). Každá návštěva z něj pak
dostala kousek.
· Kus svěceného jídla se daroval poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Co se traduje:
· Kdo o Božím hodu velikonočním jedl posvěceného beránka, pomohlo mu to pak nalézt ztracenou
cestu v lesích.


VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
Je to nejvýznamnější den velikonočního cyklu. Toho dne chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty a ženami,
šlehají je a dostávají za to od nich malovaná vajíčka, stuhy a jiné dárky. Dříve chlapci na děvčata často
číhali ráno, když šla do kostela.
A proč je vlastně šlehají pomlázkou? Pomlázka je od slova pomladit a takové vyšlehání má zajistit každému děvčeti sílu, mládí a veselou náladu po celý rok.

Obrázek s názvem POMLÁZKA z časopisu z roku 1868.


Ostatní obrázky jsou převzaty ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích a jsou z počátku minulého století.



Ovšem nádherné jsou obrázky od ilustrátorky M. Fischerové-Kvěchové. Oči i duši hladící - vzpomínka na dětství nás starších.





























































































































































 


Komentáře

1 David Krásný | Web | 21. března 2011 v 14:07 | Reagovat

Zajímavé. :-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama